Hojo

Historie

Jiki Shinkageryu-Hojo, zkráceně Hojo, má původ v boji s mečem, Kenjutsu, bojovém umění rozvíjejícím tělo stejně jako mysl. Zatímco Kenjutsu dalo vzniknout Kendo, Hojo spíše pochází z určitých forem Bujutsu, z kterých užívá některé přirozené základní pohyby.

V roce 1927 15. sensei Jirokichi Yamada založil komunitu jejímž cílem bylo zachování výuky Hojo. V současnosti je praktikování Hojo poměrně rozšířené, cvičí jej mladí i staří, muži i ženy, v řadě japonských měst (Tokyo, Osaka,..). Tento úspěch je připisován 18. senseiovi, Yasushi Namikimu.

Cvičení

Na rozdíl od Kendo se v Hojo nepoužívá žádné brnění ani ochrana. V tomto umění nehraje roli pojmy jako síla nebo slabost, vítězství nebo prohra, ale jedinou důležitou věcí je přirozený rozvoj pohybu. Ten trénujeme pomocí přesně definovaných pohybů nohou (Unpo) kombinovaných s dýcháním do břicha (Aun). Toto cvičení vede k velkému soustředění se, která pak uvolňujeme výkřikem (Kiai).

Nejdříve se v dojo učí kroky, pohyby, různé styly dýchání, sekání a stejně tak čtyři katy, které odpovídají čtyřem ročním obdobím. Teprve pak pátá kata, která odpovídá pátému elementu, tu se učíme pokud zvládneme čtyři předchozí.